Václav Chaloupka: Ve sportu si musím vše odedřít. A to se mi líbí!

Vašku, srdečně ti blahopřejeme k parádní sezóně. Toto léto jsi sbíral jeden úspěch za druhým. Jaký je to pocit?

Je to úžasný pocit. Vím, jak moc jsem proto dřel a jsem rád, že jsem konečně prolomil smůlu během seniorské nominace a dokázal se dostat do reprezentačního týmu. Prožil jsem v minulosti spoustu bolestných proher, které mě dost mrzely, ale vím, že díky nim bych se dopředu neposunul. Dokázal jsem se z nich poučit, což mi teď dost pomohlo. Taky jsem udělal různé změny v přípravě, které byly možná riskantní, ale já byl přesvědčený o jejich správnosti a jsem rád, že se to potvrdilo. 

Ke slalomu ses dostal poté, co jsi kvůli zranění musel opustit fotbal. To je opravdu velká změna! Jak jsi tohle “přesedlání” zvládl? A kdy sis poprvé uvědomil, že u slalomu už zůstaneš?

Je pravda, že tyhle sporty si nejsou moc podobné. Důvod, proč jsem skončil s fotbalem nebyl ten, že by mě fotbal přestal bavit, ale protože jsem se zranil. Prodělal jsem zánět kyčelního kloubu a byl tak nucen skončit. S rodiči jsme hledali sport, kde nebudu potřebovat nohy a přes známou jsem se dostal až ke kanoistice. Přišel jsem na prvních pár tréninků, potkal super partu a u vody jsem už zůstal. Postupem času přicházely první výsledky, které jen podpořily tu radost, kterou mám z vodního slalomu doteď. Na vodním slalomu se mi líbí, že jedu sám za sebe a mám plnou odpovědnost za každou prohru a výhru. Nemůžu spoléhat na spoluhráče, musím si všechno odedřít sám. A to se mi líbí. Na druhou stranu na fotbal jsem doteď nezanevřel. Moc rád si fotbal zahraji a sleduji i vrcholový fotbal. Fandím Arsenalu, což člověka naučí zvládat prohry.

IMG_2072-768x1024

Zdá se, že změnám se stavíš čelem. Svůj trénink jsi začínal na poklidném Mlýnském potoce, úspěchy přitom sbíráš na rozbouřené vodě. Myslíš, že se dá k vrcholovému sportu probojovat i přes ztížené domácí podmínky?

Myslím, že nezáleží tolik na podmínkách, jako na osobnosti sportovce. Již od mládí opravdu nerad v čemkoli prohrávám. Proto mi vážně nevadí dřít do úmoru každý den již několik let v kuse, jen abych nemusel zažívat prohry. Já sice vím, jak jsou prohry důležité, ale vážně je nemám rád. A ještě se teda přiznám, že mě baví právě ta dřina a tvrdá práce. Líbí se mi zkoušet a posouvat hranice toho, čeho je mé tělo schopné. A myslím si, že bez tvrdé práce se na úplný vrchol nedá dostat. Zažil jsem hodně talentů, kteří mě v mládí poráželi, ale postupem času jsem se na ně díky tréninku začal dotahovat a teď už je buď nechávám za sebou, nebo s vodou úplně přestali.

Trénink v Olomouci mě naučil to, že se musí všude pádlovat, jelikož pokud jste v Olomouci chtěli někam dojet, tak vás tam žádná vlna nedovezla, protože ji tam prostě nemáme. Takže určitě jsme z Olomouce dobře fyzicky připravení, neboť jsme vyrůstali na vodě, která to vyžadovala. Ale zase musím říct, že absence divoké vody je asi to jediné, co Olomouci chybí, aby byla rájem pro vodní slalom. Je zde totiž úžasné trenérské zázemí, přátelská atmosféra a skvělé vybavení pro fyzický trénink ať už na vodě nebo na suchu. To jen potvrzuje aktuální úspěch v juniorské kategorii, kde letos 12 míst v české reprezentaci zaplnilo 6 závodníků z Olomouce. 

Karanténa ovlivnila životy mnoha z nás včetně sportovců. Musel jsi kvůli ní omezovat svůj trénink? A jak ses s tímto výpadkem vyrovnával?

Musím se přiznat, že vlastně ani tolik ne. Musím ale poděkovat všem, kteří měli zásluhu na tom, že jsme mohli během karantény trénovat vlastně téměř stejně jako před Covidem. Ano, museli jsme dodržovat hygienická opatření, jako nošení roušek v prostoru loděnice a taky maximální počet lidí na jednom tréninku, ale i přesto všechno jsme mohli jezdit na vodě 2x denně. Co se týče suché přípravy, tak tam taky nebyl problém, protože jsme s mým kondičním trenérem cvičili venku a dokázali vklidu nahradit klasické vnitřní posilovny.

Na karanténě mě nejvíc mrzelo odložení závodů, protože jsem na jaře cítil dobrou formu a moc rád jsem si chtěl zazávodit. Každopádně plně respektuju rozhodnutí vlády a organizátorů, kteří nominační závody přesunuli. Díky neplánovanému posunutí závodů jsme získali 3 měsíce navíc, které jsme mohli strávit tréninkem a zaměřit se na věci, na které není přes zimu úplně prostor, jako je např. pilování techniky a zkoušení riskantnějších průjezdů. Jelikož mě trénink opravdu baví, tak jsem si nakonec karanténu dost užil.

b2e8d6f9-d3e9-42c5-99b4-5cc0f58bc157-819x1024

Výpadky tréninku se dějí nejen kvůli covidu, ale i kvůli prodělané nemoci, což sportovce značně omezuje. Jak se staráš o svou imunitu? A máš “osvědčený recept” na její posílení, který bys doporučil i našim zákazníkům, kteří třeba nejsou vrcholoví sportovci?

To je určitě pravda, tréninkové manko nejen závodníka mrzí, ale taky mu během rekonvalescence může ujet vlak. To spíše hrozí u delších nemocí, ale ani relativně krátké několikadenní virózy nejsou zanedbatelné. Ty totiž dost škodí dlouhodobému tréninku, protože narušují celistvost přípravy a závodník teoreticky bude začínat pořád na začátku. Z těchto důvodů se snažím pečovat o imunitu, jak jen to jde.

Základem mé péče o imunitu je určitě kozí kolostrum od Betuly, které užívám již několik let a od té doby jsem prakticky nebyl nemocný. Kolostrum užívám, pokud cítím, že se nacházím v těžkém tréninkovém období a na tělo je dost velký nápor, nebo když cítím, že na mě něco leze. Stačí i jedna intenzivní dávka kolostra a přes noc je po problémech. Ještě více je účinek kolostra vidět u mé přítelkyně, která byla dlouhodobě hodně náchylná na různé virózy, migrény, nachlazení atd. Poté co začala užívat kolostrum se výskyt těchto krátkých onemocnění rapidně snížil a teď je nemocná 1-2x do roka. 

Účinky jsem poznal hned při prvním užití a od té doby mě nezklamalo.

Dalším „pomocníkem“ v budování silné imunity je určitě kryoterapie neboli terapie chladem. Kryokomoru navštěvuji v předzávodním a závodním období, kdy se nápor na tělo zvyšuje a tělo je tak více náchylné na různá onemocnění aj. Kryoterapie se ale dá určitě do jisté míry nahradit nebo doplnit otužováním, které se snažím alespoň pomocí studených sprch praktikovat celoročně. A v neposlední řadě dávám důraz na dostatek zeleniny a ovoce v každodenní stravě. 

Kolostrum Betula je už nějakou dobu tvým sponzorem. Jak hodnotíš jeho účinky? Cítíš, že ti pomohlo k lepším výsledkům?

Na kozí kolostrum od Betuly nedám dopustit. Stalo se mým parťákem v mojí kariéře. Věřím mu a vím, že mě podrží, když tělo zažívá veliký nápor a je náchylnější k onemocnění. Účinky jsem poznal hned při prvním užití a od té doby mě nezklamalo. Na rozdíl od jiných potravinových doplňků, které jsem měl možnost používat, vím, že kolostrum funguje, a tak jej doporučuji své rodině a známým. Kozí kolostrum mi pomáhá v tom, že mi pomáhá zůstat zdravým, díky čemuž můžu držet přípravu celistvou. Z té pak pramení úspěchy. Takže kolostrum mi pomohlo určitě.

image_6487327-768x1024

 

Nejbližším cílem je určitě úspěch na mistrovstvích Evropy, které mě čekají v následujících 3 týdnech. Na seniorské Evropě v Praze se budu snažit kvalifikovat na OH v Tokiu. Vím, jaký výsledek je pro to nezbytný a vím, že to bude nesmírně těžké. Ale věřím si, věřím lidem okolo mě a vím, že budu dobře připravený. Půjdu do toho naplno, nic nevzdávám předem. Na U23 Evropě v Krakově chci vybojovat individuální medaili.

 

V příštím roce chci obhájit své místo v seniorské reprezentaci a začít se drát na přední pozice i v seniorské kategorii. V U23 bude příští rok můj poslední a rád bych se s touto věkovou kategorií rozloučil individuální medailí.

 

Hlavně se chci ale do budoucna nadále sportem bavit a po krůčcích se posouvat vpřed. Pořád je na čem pracovat, a to mě hrozně baví.